Polabská nížina

Polabskou nížinou nebo také jen Polabím se rozumí poměrně široký pruh území kolem řeky Labe hlavně ve Středních Čechách. Určit co do Polabí patří a co ne, je poměrně obtížné. Někdo tvrdí, že Polabí se táhne od města Jaroměře až k Lovosicím, jiní vidí jádro tohoto území mezi městy Poděbrady a Roudnice nad Labem. A pravdu mají v podstatě obě skupiny, protože jde pouze o neformální označení bez přesného územního vymezení.

Hora Říp - sem přišel Praotec Čech

podobným závěrům dojdeme i pokud se na Polabí budeme dívat z geografického hlediska. Polabí je sice co do rozlohy největší rovinou, ale z geomorfologického hlediska není samostatnou územní jednotkou.

Ale teď už k tomu co, tento region spojuje. V první řadě je to samozřejmě řeka Labe, která je jednou z nejdůležitějších řek v České republice a jejíž korytem proteče sedm z deseti dešťových kapek spadlých na Českém území (povodí Labe v ČR má 51.394 km²). Zároveň slouží jako důležitá dopravní tepna pro celý region až do svého ústí do Severního moře u Hamburku (délka Labe je 1154 km, v ČR 358,3 km).

V Polabí se také nachází kvalitní úrodné půdy (hlavně černozemě a hnědozemě) a jsou zde také výhodné klimatické podmínky (jedna z nejteplejších oblastí v ČR). Díky tomu se zde hojně daří zemědělství a to náročným plodinám jako je kukuřice, obilniny a zelenina. V poslední době však tyto plodiny často vytlačuje řepka olejka pro výrobu biopaliv.

Krajina - mezi obcemi Skalsko a Katusice

Dalším charakteristickým pojítkem tohoto regionu, který navazuje na předchozí zmínku o zemědělství, je pak víno. To sem nechal přivézt z Burgundska a Champagne panovník Karel IV. a od té doby se zde vytvořila vinařská kulturní tradice. Například pořádání podzimních poutí a vinobraní. Díky tomu dnes oblast Polabí patří mezi jeden z nejzajímavějších a nejnavštěvovanějších regionů v České republice a to nejenom pro návštěvníky z Prahy, pro něž je odpradávna jistým zázemím.